Z údajů vyplývá, že People’s Bank of China oficiálně drží zhruba 2 300 tun zlata, což představuje jen kolem 7 % jejích celkových devizových rezerv. Analytici ovšem na základě importních dat a domácí těžby odhadují, že skutečné nákupy mohou být výrazně vyšší – například Société Générale uvádí možné nákupy až 250 tun jen za letošek. Dovoz zlata do Číny byl např. v srpnu 2025 odhadován na 87 tun, což naznačuje, že akumulace pokračuje i když oficiální nárůst rezerv je jen několik tun měsíčně. Význam tohoto vývoje spočívá v tom, že Čína prostřednictvím nákupu zlata zřejmě posiluje svou měnovou nezávislost a diverzifikuje rezervy mimo americký dolar. Data podporují teorii o „skrytých“ nákupech zlata v Číně, i když konkrétní objemy zůstávají nejasné.

Pokud Čína skutečně nakupuje zlato ve větším objemu, než uvádí oficiálně, může to na trh působit jako skrytý motor růstu ceny, protože reálná poptávka je vyšší, než jakou vidí investoři v datech. Tím se snižuje množství volně dostupného kovu pro ostatní kupce, což často vyvolává další nákupy centrálních bank i investorů, kteří nechtějí zůstat pozadu. Nejasnosti ohledně skutečných čínských nákupů zároveň zvyšují volatilitu a podporují spekulace na budoucí růst ceny. Pokud navíc Čína akumulací zlata posiluje svou nezávislost na dolaru, může to inspirovat další státy k podobnému kroku, což by tlak na růst ceny zlata dlouhodobě ještě umocnilo.